OBJEDNÁVEJTE LIKVIDACI IHNED

 

 

odtahy autovraků zdarma

1. Volejte naší zákaznickou linku tel. : +420 775 050 013
2. Domluvte si termín odtahu vozidla, který máte ZDARMA!
3. Získejte oficiální doklad o ekologické likvidaci vozidla.

Služby pro Vás při Likvidaci vozidla ve Frýdlantě

• Rádi Vám poskytneme odtah vozidla k ekologické likvidaci ZDARMA dle vašich časových požadavků a bez čekání.
• Odtah vozidla poskytujeme z místa přímo, kde se automobil nachází. Vše máte tedy vyřízeno z pohodlí domova.
• 100% garance nejnovější verze oficiálního dokladu o ekologické likvidaci dle platného zákona o odpadech.
• Ekologicky likvidujeme veškerá vozidla a autovraky - kompletní i nekompletní veškerých typů a značek.
• Naše firma působí na celé Moravě v rámci Moravskoslezského, Zlínského, Olomouckého, Jihomoravského kraje.
• Volejte zákaznickou linku +420 775 050 013, kde Vám poskytneme informace jak ekologicky zlikvidovat vozidlo.
• Rychle, snadno a profesionálně vyřídíme Váš požadavek na ekologickou likvidaci vozidla a odtah autovraku.
• Rádi Vám poskytneme pomoc při vyřízení formalit a jednání s úřady a pojišťovnou při vyřazení a zániku vozidla.
• Náš profesionální tým je připraven pro Vás, aby zajistil ekologickou likvidaci Vašeho vozidla ve Frýdlantě nad Ostravicí a okolí.

 

Zajímavosti o městě Frýdlant nad Ostravicí

Frýdlant nad Ostravicí (německy Friedland (an der Ostrawitza)) je město ležící po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice v podhůří Moravskoslezských Beskyd. Má cca 10 tisíc obyvatel. Obec se nachází v údolí řeky Ostravice při úpatí nejvyšší hory Beskyd – Lysé hory v průměrné nadmořské výšce 360 metrů. Díky své poloze bývá nazýván vstupní bránou do Moravskoslezských Beskyd. Frýdlant býval průmyslovým centrem oblasti proslulým svou železářskou výrobou (srov. městský znak), dnes se však orientuje i na cestovní ruch. Jméno města má původ v němčině a vzniklo složením ze dvou slov - Land znamená země a Frieden pokoj, klid. Do přelomu 12. - 13. století bylo území dnešního Frýdlantu hustě zalesněno a plnilo funkci tzv. pohraničních hvozdů dělících Moravou, kterou si přivlastnili Přemyslovci, a Slezsko, které si nárokovali polští Piastovci. Moravsko-slezská hranice byla určená hřebenem hory Ondřejník. Souvislejší osidlování severovýchodního cípu Moravy začalo v druhé polovině 13. století, kdy král Přemysl Otakar II. toto území udělil v léno olomouckému biskupství a pověřil jeho osídlením tehdejšího olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku (v úřadě 1245-1281) S osídlováním bylo nutné přesněji vymezit zemskou hranici - proto Přemysl Otakar II., ovládající i část Slezska, rozhodl roku 1256 v územním sporu mezi opolským knížetem Vladislavem a olomouckým biskupem Brunem, že moravsko-slezskou hranici bude nově tvořit řeka Ostravice. V letech 1285-1300 vzniká osídlením tohoto území léno Místecko-Frýdlantské. K roku 1300 je zaznamenán Jindřich z Frýdlantu, o němž se předpokládalo, že pocházel z rodu Stangů, a že tedy Frýdlant musel být založen v poslední třetině 13. století. Je však možné, že byl příslušníkem rodu Ronovců, kteří pocházeli z Frýdlantu v Čechách (v takovém případě by jméno Frýdlant bylo přeneseno z Čech na Moravu a Frýdlant mohl být založen později, cca ve 14. století). Roku 1402 prodává tehdejší držitel Lacek z Kravař léno tehdejšímu držiteli frýdeckého panství, jehož součástí bylo až do roku 1581, kdy olomoucký biskup Stanislav Pavlovský připojuje léno ke svému hukvaldskému panství. O rok dříve byl ve Frýdlantu postaven dřevěný kostelík z r. 1580 zasvěcený sv. Bartoloměji, který byl v letech 1672-1690 přestavěn na kamenný. Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím a dřevorubectvím, a to až do 17. století. V letech 1618–1620 vznikly na frýdlantském katastru železárny a v posledních letech třicetileté války byly založeny hamry. V roce 1675 byly hamry zmodernizovány a Frýdlant se stal jedním z významných moravských hutních center. Kromě hamrů prosperovala ve druhé polovině 17. a v 18. století ve Frýdlantu i ruční výroba papíru. Frýdlantská arcibiskupská železárna. Dne 7. září 1848 byla zrušena robota i dědičná práva fojtů a rychtářů obcí. V prvních volbách do obecního zastupitelstva bylo zvoleno bylo 18 zástupců a prvním starostou se stal Štěpán Kerlín. Hutnictví se v 19. století zaměřilo na slévárenskou produkci umělecké litiny, kamen, později i smaltovaného nádobí a vybraných strojírenských výrobků. Po první světové válce bylo roku 1920 započato s elektrifikací městečka. Za první autobusovou linku v českých zemích je považována doprava, kterou v roce 1907 provozoval soukromník z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné. Frýdlant nad Ostravicí byl z městyse na město povýšen 12. října 1948. Od 1. února 1949 až do 30. června 1960 byl začleněn do okresu Frenštát, poté do okresu Frýdek-Místek. Kromě kultury nabízí Frýdlant nad Ostravicí i bohaté sportovní vyžití. Místní slogan "Frýdlant nad Ostravicí - brána Beskyd" upozorňuje na okolní přírodu a beskydské hory, které nabízí možnost pěší turistiky nebo cyklistiky, sjezdové nebo běžecké lyžování. Ve Frýdlantě si můžete kromě procházek přírodou zahrát tenis, na písčitých hřištích beach volejbal (např. zdarma přístupné hřiště u horního frýdlantského splavu), ke koupání lze využít řeku Ostravici - buď lze využít hlubokou vodu u některého ze dvou frýdlantských splavů, nebo k osvěžení v parném dni poslouží řeka Ostravice po celé své délce kryté stínem stromů a v úseku mezi frýdlantskou lávkou a mostem zpestřené navíc několika peřejkami. Z placených možností koupání pak lze využít oblíbená frýdlantská koupaliště. Ve Frýdlantě působí i několik sportovních klubů a spolků jako třeba 1. Beskydský Fotbalový Klub, Basketbalový klub Frýdlant nad Ostravicí, sportovní klub stolního tenisu, tělocvičná jednota TJ Sokol. Právě 1. Beskydský Fotbalový Klub má ve Frýdlantě dlouholetou tradici. Počátky tohoto klubu sahají, díky pár sportovním nadšencům, pod záštitou SK Frýdlant, až do roku 1921. Ve své bohaté sportovní historii šířil místní fotbalový klub své dobré jméno po celém kraji. V roce 1953 postoupilo A mužstvo do krajského přeboru, což byla v té době třetí nejvyšší soutěž v Československu. V roce 1991 se oddíl kopané dočkal historického úspěchu, když A družstvo mužů pod hlavičkou TJ Ferrum postoupilo do DIVIZE. V roce 1994 však závod Ferrum končí se sponzorováním sportu a klub prožívá složité období. Tým mužů padá až do I.A třídy a začíná od začátku. V roce 2006 bylo založeno občanské sdružení 1. BFK Frýdlant n.O. a v květnu 2012 se pak 1. BFK Frýdlant n. O. dočkal největšího úspěchu v dějinách klubu, když z Mistrovství Evropy neprofesionálních týmů v Rakousku dovezl stříbrné medaile a stal se tak vicemistrem Evropy neprofesionálních týmů "Mountain Village European Championship". Významnými sportovními osobnostmi z Frýdlantu nad Ostravicí jsou silniční cyklista Vlastibor Konečný (bronzová medaile z OH v Moskvě 1980 z časovky družstev mužů a 17. místo v individuálním závodě, v kterém porazil slavného Olafa Ludwiga nebo pozdějšího vítěze Tour de France Stephena Roche) a Marie Hrachová, nejúspěšnější česká a československou stolní tenistka za posledních bezmála 30 let.

(Zdroj: Wikipedie)