1. Volejte naší zákaznickou linku tel. : +420 775 050 013
2. Domluvte si termín odtahu vozidla, který máte ZDARMA!
3. Získejte oficiální doklad o ekologické likvidaci vozidla.

• Rádi Vám poskytneme odtah vozidla k ekologické likvidaci ZDARMA dle vašich časových požadavků a bez čekání.
• Odtah vozidla poskytujeme z místa přímo, kde se automobil nachází. Vše máte tedy vyřízeno z pohodlí domova.
• 100% garance nejnovější verze oficiálního dokladu o ekologické likvidaci dle platného zákona o odpadech.
• Ekologicky likvidujeme veškerá vozidla a autovraky - kompletní i nekompletní veškerých typů a značek.
• Naše firma působí na celé Moravě v rámci Moravskoslezského, Zlínského, Olomouckého, Jihomoravského kraje.
• Volejte zákaznickou linku +420 775 050 013, kde Vám poskytneme informace jak ekologicky zlikvidovat vozidlo.
• Rychle, snadno a profesionálně vyřídíme Váš požadavek na ekologickou likvidaci vozidla a odtah autovraku.
• Rádi Vám poskytneme pomoc při vyřízení formalit a jednání s úřady a pojišťovnou při vyřazení a zániku vozidla.
• Náš profesionální tým je připraven pro Vás, aby zajistil ekologickou likvidaci Vašeho vozidla v Novém Jičíně a okolí.

 Nejstarší písemná zpráva o městě pochází z r. 1313, kdy král Jan Lucemburský vydal ve prospěch města listinu, která mu uděluje právo vybírat clo a mýto. Proto váže Nový Jičín svůj vznik s datem udělení tohoto privilegia. Zakládací listina města se nedochovala. Předchůdcem města byla osada pod hradem Starý Jičín. Výhodná geografická poloha na křižovatce důležitých obchodních cest měla příznivý vliv na jeho rozvoj. Již při svém vzniku mělo město pravidelný čtvercový tvar a původní půdorys se zachoval dodnes. Pravoúhlý, téměř čtvercový tvar, mělo i městské opevnění, podél něhož procházela obvodová ulice. Opevnění bylo původně jen z hliněného valu s palisádou. Teprve během 14. století bylo nahrazeno kamennými hradbami. Ty obepínaly i panské sídlo (tvrz), nynější zámek. Městský plán je orientován směrem od severozápadu k jihovýchodu, ve směru obchodní cesty od Fulneku do Valašského Meziříčí. Do města vedly dvě brány. Na ně navazovala po obou stranách předměstí, ale jejich rozvoj spadá až do pozdější doby. Počátkem 14. století získal město Nový Jičín i se starojickým panstvím představitel významného šlechtického rodu Vok I. z Kravař. Tento rod patřil k jedné z větví rozrodu Benešoviců, která ve 13. století vlastnila rozsáhlé pozemky na Moravě, zejména na Opavsku. Vok III. a Jan IV. z Kravař udělili městu v roce 1373 práva odúmrti a výročního trhu a další výsady. Za husitských válek město dobyl husitský hejtman Jan Tovačovský z Cimburka v roce 1427. Tehdy panství a město patřilo Janu Jičínskému z Kravař, jehož smrtí v roce 1434 končí vláda pánů z Kravař nad městem. Z období pánů z Kravař pochází původní gotické přízemí nynějšího Žerotínského zámku, část městského opevnění a základ městského znaku. Důležitým obdobím pro rozvoj města bylo více než padesátileté působení dalšího význačného rodu, rodu Žerotínů v 1. polovině 16. století. Ti se v letech 1500–1558 zapsali do historie města zejména přebudováním gotické tvrze pánů z Kravař na pohodlné renesanční sídlo, nynější Žerotínský zámek. Darovali městu v roce 1501 dům na náměstí, který se stal důstojným sídlem městské radnice. Když při požáru r. 1503 lehly popelem dřevěné domy na náměstí, začalo se jejich zásluhou s výstavbou kamenného podloubí a měšťanských domů na náměstí. Šestnácté století bylo pro město obdobím hospodářského rozkvětu řemesel. Město bohatlo vařením a šenkováním piva, rozvíjelo se především soukenictví. Z celkového počtu 200 řemeslníků celou jednu třetinu tvořili koncem století soukeníci. Po Jihlavě byl Nový Jičín druhým nejvýznamnějším městem soukenické výroby na Moravě. Vlivem řemesel a obchodu bohatla městská pokladna a město bylo natolik ekonomicky silné, že od Žerotínů r. 1558 odkoupilo jejich panství Nový Jičín. Vykoupilo se z poddanství a stalo se městem komorním, podřízeným jen královské koruně. Na krátkou dobu se zásluhou „zimního krále“ Fridricha Falckého stalo r. 1620 dokonce městem královským. Zatímco šestnácté století bylo ve znamení prosperity města, první polovina 17. století byla obdobím nestability, náboženských a politických bojů, které ohrožovaly jeho svobodu. Třicetiletá válka, která zachvátila většinu zemí Evropy, poznamenala i Nový Jičín. Roku 1621 přepadlo a pobilo vojsko markraběte Jana Jiřího Krnovského v Novém Jičíně oddíl Španělů. Na místě jejich hrobů byla později postavena tzv. Španělská kaple. Při bitvě město opět vyhořelo. V letech 1624 a 1680 postihla Nový Jičín morová rána. Převážně protestantské město bylo za účast na stavovském proticísařském povstání v roce 1624 potrestáno. Ztratilo svou samostatnost a stalo se opět městem poddanským. Bylo darováno olomouckým jezuitům, v jejichž majetku zůstalo až do zrušení jezuitského řádu roku 1773. V roce 1626 obsadili město mansfeldští, císařovi protivníci, a vypudili katolické duchovní. Po třech letech, v roce 1629, po nejistotách a náboženských bojích město rezignovalo a přestoupilo na novou víru. V roce 1635 bylo panství jezuity pokatoličtěno. Válečné útrapy třicetileté války však ještě neskončily. V roce 1643 napadli město Švédové a znovu ho vyplenili. Od druhé poloviny 17. století utichaly válečné a náboženské rozbroje, byla příhodnější doba pro rozvoj řemesel a obchodu. Opět převažuje soukenictví a to jak ve výrobě, tak i v obchodu.

(Zdroj: Wikipedie)