EKOLOGICKÁ LIKVIDACE VOZIDEL Jeseník

OBJEDNÁVEJTE LIKVIDACI IHNED

odtahy autovraků zdarma
1. Volejte naší zákaznickou linku tel. : +420 775 050 013
2. Domluvte si termín odtahu vozidla, který máte ZDARMA!
3. Získejte oficiální doklad o ekologické likvidaci vozidla.
Služby pro Vás při Likvidaci vozidla v Jeseníku
• Rádi Vám poskytneme odtah vozidla k ekologické likvidaci ZDARMA dle vašich časových požadavků a bez čekání.
• Odtah vozidla poskytujeme z místa přímo, kde se automobil nachází. Vše máte tedy vyřízeno z pohodlí domova.
• 100% garance nejnovější verze oficiálního dokladu o ekologické likvidaci dle platného zákona o odpadech.
• Ekologicky likvidujeme veškerá vozidla a autovraky - kompletní i nekompletní veškerých typů a značek.
• Naše firma působí na celé Moravě v rámci Moravskoslezského, Zlínského, Olomouckého, Jihomoravského kraje.
• Volejte zákaznickou linku +420 775 050 013, kde Vám poskytneme informace jak ekologicky zlikvidovat vozidlo.
• Rychle, snadno a profesionálně vyřídíme Váš požadavek na ekologickou likvidaci vozidla a odtah autovraku.
• Rádi Vám poskytneme pomoc při vyřízení formalit a jednání s úřady a pojišťovnou při vyřazení a zániku vozidla.
• Náš profesionální tým je připraven pro Vás, aby zajistil ekologickou likvidaci Vašeho vozidla v Jeseníku a okolí.
Zajímavosti o městě Jeseník
Jako město ležící na významném vojenském tahu byl Jeseník v průběhu třicetileté války několikrát poškozen vojskem. V 17. století byl postižen i několika požáry, největším roku 1696. Přesto pokračoval hospodářský rozkvět města, zejména v textilních odvětvích (plátenictví), který byl ochromen až rozdělením Slezska roku 1742 a související ztrátou slezských trhů, dříve hlavního odběratele zdejší výroby. V té době rovněž město přišlo o horní právo a s tím spojené daňové výhody. Rekatolizace v městě i okolí proběhla bez potíží (roku 1651 nejsou registrováni žádní nekatolíci), zato bylo zdejší panství postiženo dlouhotrvající a intenzivní vlnou čarodějnických procesů. Od prvního v roce 1622 do posledního roku 1684 si procesy, iniciované jak zástupci biskupa, tak jesenickými měšťany, vyžádaly jen v samotném Jeseníku asi 102 obětí. Spolu s o něco později zahájenými procesy na Šumpersku a Velkolosinsku se jedná o nejvýznamnější příklady "honu na čarodějnice" na území České republiky. V roce 1770 bylo v Jeseníku zřízeno římskokatolické arcikněžství, a to oddělením od arcikněžství Hlucholazy. To existuje v zásadě dosud, avšak roku 1946 bylo přeměněno na děkanát. V letech 1773-1794 byl biskupským hejtmanem na Frývaldově hudební skladatel Karl Ditters von Dittersdorf.Po určitém útlumu zaznamenal Jeseník počátkem 19. století nový rozvoj, zejména průmyslový. Roku 1822 založil místní podnikatel Adolf Rayman továrnu (firma Regenhart u. Rayman) na jemné prádlo, která získala postavení na světových trzích a dominovala městskému hospodářství. Jeseník se tak stal významným průmyslovým centrem (a později i centrem dělnického hnutí). Toto postavení bylo na konci 19. století podtrženo napojením na významný železniční tah z Hanušovic do Hlucholaz (1888) a založení Blühdornovy továrny na rukavice (1890). Pro svůj hospodářský význam se Jeseník stal roku 1850 i sídlem politického okresu. V této době se o rozvoj města a kraje se zasloužily především lázně a první vodoléčebný ústav na světě, který založil Vincenz Priessnitz počátkem 20. let 19. století. Podle něho se také lázně jmenují Priessnitzovy a hlavní lázeňský pavilon Priessnitzovo sanatorium architekta Leopolda Bauera, který spolu se sanatoriem (pavilonem) Ripper nese jméno po významné osobnosti, která měla na vývoj lázní vliv. Dětský pavilon Karolina je pojmenován po dcerce Vincence Priessnitze, kterou nedokázal vyléčit a zemřela ve třech letech. Za zmínku stojí také druhý nejdůležitější pavilon Bezruč a samozřejmě Maryčka. Znakem lázní je lev. Roku 1890 byla zřízena městská nemocnice, roku 1872 založena chlapecká a 1888 dívčí měšťanská škola, roku 1913 reálné gymnázium. Významným činitelem v jesenickém školství byl konvent voršilek, které se zde usadily v roce 1881 poté, co byly Bismarckovou politikou „kulturního boje“ vyhnány ze svého předchozího působiště ve Vratislavi. V Jeseníku postupně od roku 1888 zřídily klášterní a vzdělávací komplex zahrnující též obchodní a rodinnou školu. Své školy vedly do roku 1939, kdy jim byla vzdělávací činnost znemožněna. Po odsunu většiny sester byl konvent r. 1945 zrušen a poslední sestry odsud odešly roku 1948. Pro evangelické (luteránské) věřící, kteří se vesměs přistěhovali do Jeseníku za prací z venkova, byl 13. října 1879 zřízen nejprve sbor filiální ke sboru v Holčovicích a roku 1883 samostatný sbor. V letech 1881-1883 byl vystavěn novorománský kostel za finančního přispění pruské princezny Marianny Oranžské, majitelky panství Bílá Voda. (Sbor byl zrušen roku 1945 a kostel a faru převzal nově zřízený farní sbor Českobratrské církve evangelické.) Na konci 19. století se v oblasti začíná rozvíjet i cestovní ruch. Dokladem je vybudování rozhledny na Zlatém Chlumu Moravskoslezským sudetohorským spolkem roku 1899. V roce 1913 bylo založeno Gymnázium Jeseník. Po roce 1918 se Jeseník stal, víceméně proti vůli svých obyvatel, součástí Československa. Československá armáda jej obsadila 19. ledna 1919 V Jeseníku jakožto středisku státní správy rychle vznikla početná česká menšina. Dominantní stranou mezi (z velké části dělnickým) obyvatelstvem byla německá sociální demokracie. Výše popisovaná historie před světovými válkami se týká především samotného Města Frývaldova (německy Freiwaldau Stadt). Součástí Města Frývaldova byla od počátku osada Gräfenberk (německy Gräfenberg), roku 1947 přejmenovaná na Lázně Jeseník. Byla založena roku 1808 a původně se jmenovala Grabenberg nebo Gräbenberg stejně jako hora nad osadou zmiňovaná již roku 1716. Na honosnější Gräfenberg byla přejmenována až roku 1836, po vzniku lázní. V roce 1849 byla osadou Jeseníku, od roku 1868 jen místní částí. Malá část Gräfenberku / Lázní Jeseník se původně nacházela na katastru České Vsi. Jižní předměstí Jeseníku, podél cesty směřující na Červenohorské sedlo, tvořilo samostatnou část (předměstí), která se díky svým privilegiím nazývala Svoboda (německy Freiheit). Poprvé je zmiňována již roku 1553, avšak právě na ni se patrně vztahují nejstarší zmínky o Vsi Frývaldově (již 1267), která byla na rozdíl od samotného města poddána frývaldovskému fojtovi. Zejména toto frývaldovské předměstí se za vlády Fuggerů stalo střediskem výroby příze a plátna a zdejší výrobky byly předmětem širokého mezinárodního obchodu. Počet obyvatel Svobody v roce 1836 dosahoval dvou třetin počtu obyvatel vlastního Frývaldova; to už ale její význam klesal. Od roku 1850 byla osadou Města Frývaldova a roku 1906 s ním byla jako první z frývaldovských předměstí zcela sloučena. Ves Frývaldov (německy Freiwaldau Dorf) se nověji nazývala osada - v podstatě frývaldovské předměstí - na sever a na západ od Města Frývaldova směrem k Lipové, na sever od potoka Staříče. Jednalo se o tu část Frývaldova, na kterou se nevztahovala městská privilegia. Většina osídlení zde vznikla parcelací biskupských dvorů, dříve existovala jen tzv. Česká ulice vedoucí na sever směrem na Českou Ves. Po roce 1850 ztratilo rozlišování na město a ves právní význam a Ves Frývaldov se stala osadou Města Frývaldova, s nímž byla roku 1924 spojena v jedinou osadu s názvem Frývaldov. Současně s tím byla s Frývaldovem sloučena i dříve samostatná osada Ditrichštejn (německy Dietrichstein), vzniklá roku 1796 parcelací panského dvora rovněž na západ od města, ale na jih od Staříče. V roce 1950 byla k Jeseníku připojena dosud samostatná obec Bukovice s osadami Dětřichov, Dlouhá Hora, Mýtinka, Pasíčka a Seč. 1. ledna 1976 byla s Jeseníkem sloučena obec Česká Ves, která se však 23. listopadu 1990 opět osamostatnila.
(Zdroj: Wikipedie)
KONTAKTNÍ BODY
PREZENTACE
![]() |
![]() |
![]() |