1. Volejte naší zákaznickou linku tel. : +420 775 050 013
2. Domluvte si termín odtahu vozidla, který máte ZDARMA!
3. Získejte oficiální doklad o ekologické likvidaci vozidla.

• Rádi Vám poskytneme odtah vozidla k ekologické likvidaci ZDARMA dle vašich časových požadavků a bez čekání.
• Odtah vozidla poskytujeme z místa přímo, kde se automobil nachází. Vše máte tedy vyřízeno z pohodlí domova.
• 100% garance nejnovější verze oficiálního dokladu o ekologické likvidaci dle platného zákona o odpadech.
• Ekologicky likvidujeme veškerá vozidla a autovraky - kompletní i nekompletní veškerých typů a značek.
• Naše firma působí na celé Moravě v rámci Moravskoslezského, Zlínského, Olomouckého, Jihomoravského kraje.
• Volejte zákaznickou linku +420 775 050 013, kde Vám poskytneme informace jak ekologicky zlikvidovat vozidlo.
• Rychle, snadno a profesionálně vyřídíme Váš požadavek na ekologickou likvidaci vozidla a odtah autovraku.
• Rádi Vám poskytneme pomoc při vyřízení formalit a jednání s úřady a pojišťovnou při vyřazení a zániku vozidla.
• Náš profesionální tým je připraven pro Vás, aby zajistil ekologickou likvidaci Vašeho vozidla v Kroměříži a okolí.

 Město Kroměříž vděčí za svůj věhlas především skvostným parkům, hrdým kostelům a baroknímu zámku. Vzniklo a rozvíjelo se v místě s výhodnou geografickou polohou a velmi příznivými přírodními podmínkami, na nížinné ploše břehů toku řeky Moravy. Směrem na východ se otevírá úrodnému střednímu Pomoraví, ostatní pahorkatinné okolí vytvořilo přirozenou hranici prvních lidských sídel. Údolní zářezy v pahorkatinách vymezily vznik přirozených komunikací, na kterých se vytvářely v raně historických dobách obchodní cesty a stezky. Jejich přínos pro Kroměříž a okolí nebyl jen hospodářský. Byly cestami setkávání, vzájemného obohacování a prorůstání kulturních proudů a vlivů. Zde je střed Moravy; nejen v geografickém slova smyslu. Kroměříž vyrostla v úrodné zemědělské krajině. Neznámý autor národopisné mapy Hané z přelomu 18. a 19. století zakreslil Kroměříž u jižní hranice oblasti, kterou nazval "Terra promissa vulgo sacra Hana" – "Země zaslíbená neboli Svatá Haná". Dějiny Kroměříže se však ubíraly jinými cestami než tomu bylo u řady podobných českých a moravských měst. Město, vstřebávajíc pokrok a přispívajíc k němu vlastním úsilím, stalo se centrem duchovní kultury a umění. Jeho místo v kultuře a způsobu života má obdobný charakter jako jeho umístění v krajině: je středem do všech stran otevřeným. Město Kroměříž, druhé největší město Zlínského kraje podle počtu obyvatel a bývalé okresní město, je silným přirozeným regionálním centrem, ležícím na řece Moravě. Město Kroměříž bylo a je významné nejen jako správní středisko, ale také jako centrum kultury a vzdělanosti. Historie města sahá až do 7. století, od kterého je na jeho území doloženo slovanské osídlení. Ve 12. století se trhová osada Kroměříž stala majetkem olomouckého biskupství. Později (1260) ji nechal olomoucký biskup Bruno von Schauenburg povýšit na město. Vybudoval zde gotický hrad, svatomořickou kapitulu a vybudoval také systém opevnění. Pod jeho správou se Kroměříž stala letním sídlem olomouckých biskupů. Přestože 15. století bylo pro Kroměříž obdobím stagnace vzhledem k častému střídání vlády, došlo během něj k zahájení výstavby kroměřížského zámku. Rozvoj města pak znovu započal za vlády biskupa Stanislava Thurza, který se snažil vytvořit z Kroměříže město renesanční kultury, podobné Krakovu. Období Třicetileté války bylo opět těžkou dobou pro rozvoj města, které bylo obléháno a následně roku 1643 dobyto švédskými vojsky. Po dobytí byly spáleny všechny městské knihovny a dokumenty uložené na radnici města. Pouhá třetina obyvatel města, která přežila válečné útrapy, pak byla dále decimována morovou epidemií. V roce 1664 se stal novým biskupem Karel Liechtenstein z Kastelkornu, který po svém nástupu na biskupský stolec započal s obnovou města. Mezi jeho nejvýznamnější činy patří renesančně-barokní oprava zámku, renesanční přestavba domů na náměstí, úprava Podzámecké zahrady a vybudování Květné zahrady. Barokní vzhled města a zámku byl pak dokončen po požáru roku 1752. Další významnou etapou v dějinách města Kroměříže je období revolučních let 1848 – 1849, kdy byl do Kroměříže přesunut ústavodárný říšský sněm, který zasedal v kroměřížském zámku. Zasedání započalo 22. 11. 1848 a sněm byl rozehnán o tři a půl měsíce později. Kroměřížská ústava, která nebyla nikdy přijata, obsahovala mimo jiné i princip rovnoprávnosti všech národů v Rakouské monarchii, zrušení poddanství či rovnost před zákonem. Tyto principy se pak promítly do pozdějších Silvestrovských patentů. Po rozpuštění sněmu nastává období národního obrození a rozmach českého kulturního života ve městě. Druhá polovina 19. století je obdobím zakládání českých spolků jako například Občanské besedy a čtenářského spolku, pěvecko-hudebního spolku Moravan, Sokolu a jiných. V roce 1887 se stal starostou první Čech – Vojtěch Kulp. Bylo to také období bohatého hospodářského růstu. Do města byla přivedena železnice, která spojila Kroměříž s Vídní. Došlo k rozvoji průmyslové výroby, zejména potravinářské. Po první světové válce a vzniku Československa se dále v Kroměříži rozvíjel kulturní život a město si udržovalo statut centra vzdělanosti střední Moravy. V období protektorátu Čechy a Morava došlo bohužel k deportaci Židů a zničení židovské synagogy a židovského hřbitova. V 60. letech 20. století byl historický střed města prohlášen městskou památkovou rezervací. V roce 1998 byly zámek a zahrady zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.

(Zdroj: Stránky města)